DEZINFORMACE / NEPRAVDY POLITIKŮ

1) Most od ul. Komunardů na místní centrum Thámova je „nová varianta“,
2) Povodňová hranice 2002+1 nedovolí realizaci mostu,
3) Tramvaj se na něj z nábřeží nevytočí,
4) Na karlínské straně jsou technické překážky,
5) V ulici U mlýnského kanálu s tramvají územní plán nepočítá,
6) Ulice je pro tramvaj úzká,
7) Zvedající se vozovka na nábřeží by byla v rozporu s památkovou ochranou zdi Pražské tržnice,
8) Kouckého Rohanův most napojí Holešovice na rekreační areál Rohanského ostrova,
9) Zvedání mostu na holešovické straně - údajné nevzhledné „rampy“.

FAKTA

1) Velkorysá městská trasa spojující Prahu 7 a 8, od dnešního Ortenova náměstí třídou Komunardů směrem k dnešní Thámově ulici s místním centrem, stanicí metra (+ plánovanou železniční zastávkou Karlín) a tunelem na Žižkov je zanesena v územním plánu od 20. let 20. století. Naopak všechny východní varianty jsou proti ní nové.

2) Nízkovodní most zde technicky možný je. Problém s tzv. zatopenými ložisky (při povodni) je umělá překážka od politiků Praha sobě, mostní normy Evropy, přesněji euroamerická konstrukční praxe s nimi běžně počítá. Základním dokumentem, který stanovuje parametry řešení mostních objektů v České republice je vyhláška č. 222/1995 Sb. a současně platná norma ČN 73 6201 Projektování mostních objektů. Přesnější specifikace na řešení mostních objektů přes vodní toky je uvedena v č. 12.2. Ze žádného ustanovení tohoto článku nevyplývá požadavek resp. podmínka výškového umístění ložisek nad návrhovou resp. kontrolní návrhovou hladinou s připočtením volné výšky. K uvedené věci dále konstatujeme, že dle odst. 12.1.6. je možno uplatnit skutečnosti vyplývající ze stávajících podmínek dotčeného území ve vazbě na uspořádání průtočného profilu pod mostem a uvažovat se zmenšením volné výšky nad návrhovou hladinou. Výšková úroveň přímo navazujícího území na levém břehu je 187,53 m n.m. a na pravém břehu je 189,7 m n.m., přičemž požadovaná výška spodní hrany nosné konstrukce 189,77 (návrhová hladina + 1,0 m). Pro doplnění uvádíme, že případnou ochranu ložisek před splaveninami resp. splávím lze řešit jejich konstrukcí (vrubové klouby, vetknutí) nebo boční ochranou dle odst. 14.5.5. výše uvedené normy.

3) Na nízkovodní most tramvaj z nábřeží zatočit může bez problémů (průkaz ve studii Doc. Patrika Kotase, prezentované při veřejném setkání s občany a autory studií dne 8.9.2020) Současně tu však zatáčení není nutné! Jsou elegantnější řešení s přímým nájezdem tramvaje v ose třídy Komunardů na osu mostu. Tak by se konečně(!) uvolnilo nábřeží, dopravní relikt 19. století ve prospěch atraktivního waterfrontu přímo propojujícího areál tržnice s oživeným levým břehem Vltavy.

4) Technické překážky na karlínské straně nebyly a nejsou. Žádný ze správců sítí tu s mostem nemá problém, jde o fámu/dezinformaci léta živenou především radní Burgerovou z MČ Praha 7.

5) Všechna územní řízení a stavby v ulici U mlýnského kanálu a okolí jsou povolovány s vědomím trasy zanesené v územním plánu. Všichni zdejší rezidenti, pokud by nahlédli do územního plánu, museli s plánovanou tramvají i budoucí realizací mostu počítat.

6) Ulice široká 23 m je technicky způsobilá pro tramvaj, dvě vozovky s vjezdy do okolních domů. Ulice, kde se počítá s tramvají a současně omezeným automobilovým provozem by byla jedna z mála pražských ulic s MHD a současně volnějším pěším provozem. Pro srovnání – šířka 23 m odpovídá šířce ulice Dukelských hrdinů mezi Strossmayerovým náměstím a Veletržním palácem, kde je oproti ulici U mlýnského kanálu nesrovnatelně větší automobilový provoz.

7) Údajný konflikt zvedajícího se mostního tělesa s památkovou ochrannou jižní zdí Pražské tržnice je další v řadě dezinformací šířenou politiky. Zájmové území mostu se nachází v Nárazníkové zóně statku světového dědictví „Historické centrum Prahy“ a v Ochranném pásmu památkové rezervace v hl. m. Praze. Na holešovické straně jsou stavební úpravy mostního předpolí v těsném dotyku s areálem Pražské tržnice. Tento areál je kulturní památkou. Kulturní památku areálu tržnice tvoří: dvě sochy mužů s býky, budovy č. 1-2, 4-18, 20, 22-25, 29, 35-36, 39-41. Komplex budov jatek byl stavěn v 70. letech 19. století pod vedením městského inženýra Josefa Srdínka. Soubor představuje jedinečně zachovaný areál tohoto typu. V areálu se také nacházejí chráněné sochy od Bohuslava Snircha a Čeňka Vosmíka. Ústřední jatka hl. m. Prahy spojené s ústředním trhem na dobytek a maso byla zřízena na základě zemského zákona z r. 1889, Areál byl postaven podle projektu arch. a městského stavebního rady J. Srdínka v letech 1894-95, sestával ze 41 objektů vybudovaných jako součást komplexu jatek. Později došlo k asanaci menšího počtu objektů, případně k jejich radikální přestavbě. Od r. 1910 do 1922 proběhly další stavební úpravy – přístavby nových objektů. V 70. letech 20. století byla jatka zrušena, r. 1982 byla otevřena Pražská tržnice. Vedle jatečních objektů a souvisejícího provozu měl areál i vlastní vodovod a kanalizaci, byla tu vodárenská věž, dále různé správní a administrativní objekty, burza a železniční vlečka z nádraží Praha-Bubny. Většina objektů je provedena v historizujícím stylu z režného, omítaného zdiva, v červeno-bílé barevnosti. Před hlavním vstupem z nábřeží jsou po obou stranách na pylonech (kamenný podstavec s plast. znakem Prahy) umístěny plastiky mužských postav s býky. Soubor areálu tržnice je dochován v ojedinělém rozsahu a představuje vynikající doklad rozvoje techniky a významný příklad v Čechách zcela mimořádného komplexu městského zařízení z konce 19. století, které vytváří zralý technický a administrativní celek, Podstatný je i urbanistický význam areálu (síť ulic). Plastiky představují kvalitní sochařskou práci reprezentující svým umístěním výtvarné snahy tehdejší účelové výstavby. Stavba mostu svým rozsahem do areálu tržnice plošně nezasahuje. V severozápadní části holešovického předpolí je v liniovém dotyku se stávajícím oplocením areálu tržnice a stavbami s číselným označením 26 a 31. Případný teoretický zásah, nebo vyvolané stavební úpravy oplocení areálu tržnice (vlivem zvýšení nivelety křižovatky ulice Bubenské nábřeží a Komunardů) nebo objektů č. 26 a 31 nejsou zásahem do kulturní památky – tyto objekty nejsou součástí kulturní památky, jak ji definuje katalog Národního památkového ústavu. Tržnice integrálně spojená s oživeným levým břehem by se mohla stát atraktivním, multifunkčním prostorem s kulturními, zábavními a sportovními kvalitami. Nová obdoba salonních nábřeží 19. a přelomu 20 století v centrum města, na kterou Praha čeká 100 let.

8) Rohanský most jako žádoucí spojnice Holešovic a Rohanského ostrova – tuto kvalitu nikdo nepopírá, avšak:
- primární přírodní hodnotou pro Holešovické je levý břeh, který čeká na parkové využití, resp. které je slibováno již desetiletí a stále se nedočkalo své realizace,
- jako „Rohanský ostrov“ se dnes veřejně prezentuje víceméně celé dnešní volné území. Jeho srovnávání se Stromovkou je výrazně nadsazené. Po zástavbě „Sekyrovým developmentem“ se volná plocha výrazně zmenší.
- Dodnes se neprověřoval most Komunardů-Thámova jako atraktivní spojka (opyš) ostrova Štvanice. Lávka „Holka“ nemusí být vše. Mosty jsou městský atraktor – Budapešť má svůj trojcestný Margaretin most, dále viz pozoruhodná společenství cca 14 mostů na Rhoně v těsném sousedství historického jádra Ženevy apod.

9) V Hobuletu 7/2020 paní místostarostka Lenka Burgerová psala (cituji): „Varianta umístění mostu na konci ulice Komunardů má kromě výhod popisovaných společenstvím vlastníků, i významné nevýhody. Zejména se jedná o zvedání mostu mezi památkově chráněnou Pražskou tržnicí a nově opraveným hřištěm Sedmikráska. Přímo v ulici Komunardů, jedné z hlavních tříd Holešovic, by tak vzniklo prakticky nevyužitelné místo pod mostem a všichni víme, co městu taková zákoutí přinášejí.“ Odkud paní radní Burgerová ví, že tam bude bnevyužitelné místo pod mostem, jinými slovy dálniční viadukt s bezdomovci, když ještě žádné architektonické řešení zde není a dosud nebylo řešeno? Proč podsouvá občanům taková slova, aby už předem získali stejnou představu, jako má ona s jediným výsledkem – musíme most přesunout? To, zda bude most součástí okolních budov, zda bude tvořit schodiště s výhledem na řeku, nebo hlediště divadla, zda bude sjednocené celé nábřeží od budovy s filharmonií až po most s galerií, to my ostatní ještě nevíme. K tomu jsou totiž potřeba chytří a osvícení lidé a ne ti, kteří vidí jen šedý viadukt s bezdomovcem. Tito osvícené lidi zřejmě nesídlí na radnici Prahy 7.

K tématu zvedání ramp si prosím zajděte prohlédnout zaústění Palackého mostu na Palackého náměstí, které je dvouúrovňové, jistě si vzpomenete, že park před Emauzy je o úroveň níž a nájezdové rampy tam mají podstatně větší rozdíl, než je zamýšlen v Holešovicích.

Taktéž se zajděte podívat na Čechův most a jeho vyústění se schodištěm na nábřeží E. Beneše a oboustranné rampové zvednutí nábřeží směrem k vyústění mostu, dále na vyústění Štěfánikova mostu na nábřeží kpt. Jaroše a nábřeží E.Beneše a vyústění Jiráskova mostu do Janáčkova nábřeží a Diezenhoferových sadů.

Jako klasiku všichni známe „rampy“ u Karlova mostu, kde strmý kopeček a schodiště vpravo decentně upravuje nájezd na most.

Tzv. rampy máme v Praze téměř všude, jen jsou elegantně začleněny do svého okolí, že si jich mnohdy vůbec nevšimnete. Poté, co tyto dezinformace vyšly v Hobuletu, jsem žádala opravu těchto tvrzení. Žádost byla zamítnuta, protože je potřeba šířit jen ty informace, které chce paní Burgerová a Praha sobě.

Fotogalerie ramp pražských mostů: